Není růže bez trní

Ta tajemná květina, k níž si každý člověk rád přivoní, aby zažil chvilkový ráj - růže. Proč zrovna ona, to něžné stvoření, by mělo mít trny? Trny, které májí ublížit?

A tak je to stejné i s láskou. Každý ji touží poznat, být v její přítomnosti. Nepředstvujeme si snad pravou lásku jako něco nejkrásnějšího, co neumějí popsat ani světoví básníci? Vzpomeňme si na příběh, který otřásl celým světem...Romeo a Julie, děj plný štěstí i vášně. Ovšem i do tak neuvěřitelné lásky vstoupily trny v podobě svárů dvou rodů. Právě zde poznáváme vyjímečnou křehkost lásky.

Jako o růži se musíme starat s něhou, abychom se nepopíchali, tak i ten  nejhezčí vztah bychom měli opatrovat a pečovat o něj, aby nepřišla bolest a zklamání. Ano, je to možná příliš těžké.

Ale i největší trny nám mohou pomoci poznat důležitost a plnost růže...

A sand i proto je pro mě Malý princ ta nejobdivuhodnější knížka, kterou jsme kdy četla. Jen se občas bojím, že slova z ní přečtena zůstávají ve mě zavřené a nepoužívané.