Stal jsem se chudý srdcekop,
břemeno řemesla otvírá má znavená víčka
a prahnu.
Oni jsou bohatí srdcekopové ,
vypátrali pro sebe plné dlaně té vzácnosti.
A já ne a ne poznat rudou žílu.
Sám...
mé sedřené, hrubé ruce...samy
mé pulsující srdce...samo
Toužím
Prosím...a zmenšuji se v tichu
Jediné stačí...
Nevědoucnost mě dohnala k závisti.
Ne jen to ne!
Já jsme jen chtěl...
Buch, buch, buch, buch
Údery kamene mě děsí, tma oslepuje.
Krompáč dopadne...
Utíkám
Sčítám rychlost letu
Buch, buch... slyším Své
Předhoním nebeské ptactvo
Buch, buch... slyším Tvé.
Neschovám tě do dlaní
Tlukou
Rozeznávám
Rozesmívám
Roztancovávám naše oboje.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.