Nebojíš se?...

Nebojíš se, že jednoho dne vstanu a zavolám?

Nebojíš se, že mě sužují myšlenky a nenechají mě spát?

Nebojíš se, že budou nenaplněny mé touhy?

Nebojíš se, že si budu klást jedovaté otázky?

Nebojíš se, že přestanu být silná a přestanu věřit v Tebe?

Nebojíš se, že neunesu tíhu tvé nepřítomné lásky?

Nebojíš se, že zklamu Tebe a Tvé očekávání?

Nebojíš se, že mě můžeš zničit?

Nebojíš se, že ze světla uteču do tmy?

Nebojíš se, že se oba stratíme v nekonečnu?

Nebijíš se, že zůstanu sama a Ty sám?

NEBOJÍŠ SE, ŽE MĚ DO NEBE NDOSTANEŠ?

,,Ne, nebojím se...," řekl ten chlácholivě vzdálený hlas v mém srdci.

A proto tedy, půjdu za Tebou a strach bude mou zbraní a oporou...